Čeští závodníci ve Francii

Za účelem navázání mezinárodní spolupráce PRCZA a francouzské asociace AFET vyrazili dva naši členové, Bohumila Steyn Dufková a Jakub Muška, do francouzského Avignonu na ranch sortingové jackpotové závody a tímto by se s Vámi chtěli podělit o poznatky, které nabyli.

Do Francie jsme, vzhledem k našemu českému počasí, vyrazili bez přípravy a tzv. opravdu na blind. Vůbec jsme nevěděli, do čeho jdeme, jaká bude úroveň jezdců, zázemí a jak vůbec zvládneme takhle dlouhou cestu.

Po 14,5 hodinách jízdy jsme dorazili na místo konání závodů, respektive na obrovské výstaviště jen těžko srovnatelné s naším brněnským. Závody se konaly v rámci výstavy Cheval Passion, která má v Avignonu zjevně dlouhou tradici a jejíž návštěvnost je v řádech desetitisíců lidí, kteří vytváří báječnou kulisu a atmosféru.

AFET se o nás bezvadně postaral, prošli s námi registrací, veterinární kontrolou, předvedli ustájení, zaparkovali nás na místo nepřístupné normální veřejnosti tak, abychom měli co největší pohodlí, seznámili nás s programem třídenních závodů a pravidly ranch sortingu, jimiž se řídí.
Hlavními rozdíly v porovnání s našimi dřívějšími pravidly jsou:

  • čas v kategorii OPEN je 70 s;
  • čas v kategorii LIMITED je 80 s;
  • pattern se končí vypršením času nikoli zvednutím ruky;
  • každé proběhnuvší tele stopuje čas, tj. existuje časový záznam o každém vytříděném teleti;
  • pokud jezdec nevytřídí 10 telat a jede až do konce stanoveného času, do výsledkové listiny se zaznamenává čas posledního vytříděného telete a samozřejmě počet hlav;
  • závody se jedou na dvě kola, z nichž postupovalo 50 nejúspěšnějších dvojic (za normálních okolností pouze 10), kteří poté jeli finále, kde pokračují v již zajetých časech z prvního a druhého kola (za normálních okolností jedou od nuly);
  • ve finále se startuje od nejhoršího výsledku;
  • kategorie LIMITED má zúžený gate, kterým se prohání dobytek, takže i přes skutečnost, že v této kategorii startují méně zkušení jezdci, mají možnost zajet dobré časy především proto, že pravděpodobnost NO TIME v důsledky přeběhnutí nesprávného telete, je o něco nižší;
  • stádo nemá 12 hlav, ale 11, tj. je v něm pouze jedna ghostka;
  • telata jsou číslována číselnou řadou 0-9;
  • číslo přiděleného telete se zobrazuje na časomíře, která je umístěna naproti startující dvojici.

Trochu jsme se obávali našich zajetých stereotypů a taktiky, kterou zpravidla na ProRodeu volíme – jistota, hlídání gate, nestřídání s parťákem v třídění telat z důvodu velkého rizika. Tím, že jsme však měli sedm startů v jedné kategorii a ryze český tým pouze jeden, dovolili jsme si s ostatními jezdci vyzkoušet i jiné strategie, což nás sice párkrát stálo NO TIME, ale zkušenost to byla k nezaplacení. Doma bychom si to netroufli, ačkoli teď už víme, že úplně zbytečně.

Asi nemá smysl se rozepisovat o tom, jaké množství zkušeností jsme si vezli domů. Nicméně za zmínku stojí určitě náklady na takové závody, resp. výše startovného, poplatků, ustájení a výher:

  • startovné 80 EUR za tým;
  • kancelářský poplatek 25 EUR za jezdce;
  • ustájení na jednoho koně 159 EUR;
  • výhry: 1. m. – 2.400 EUR, 2. m. – 1.200 EUR, 3. m. 600 EUR bez závislosti na počtu startujících dvojic;
  • jako bonus je cena 200 EUR za nejrychlejší čas každého dne.

Díky úžasnému přístupu AFETu jsme neplatili startovné ani kancelářský poplatek, což bylo nabídnuto všem jezdcům naší asociace. Přesto jsme se maličko pozastavovali nad cenou ustájení, kterou jsme však pochopili hned, jak jsme koně odvedli do boxů – kvalitní dřevěné, prostorné boxy s perfektním podložím, kvalitní seno i sláma, servis ze strany provozovatelů areálu – průběžné místování boxů, doplňování podestýlky, krmení i vody. Tak za tohle jsme si rádi zaplatili. Cena byla tím pádem naprosto přiměřená servisu, který šel ruku v ruce s ustájením.
Za parkování přívěsu, auta, spotřebu elektřiny a vody jsme neplatili nic navíc.
Dovolte nám zmínit i ukázněnost jezdců během závodů. Do 10 hodin dopoledne, vzhledem k lednové zimě, byly povoleny bundy a mikiny, avšak s desátou hodinou jsme byli svědky hromadného striptýzu, k čemuž vůbec nebylo nutné jezdce vyzývat, každý toto pravidlo zkrátka automaticky respektoval. Za tři dny se odjelo celkem 330 startů v kategorii OPEN – 3 z jezdeckých dvojic přijely na arénu déle jak za pět vteřin – dočkaly se nepředstavitelného výsměchu všech ostatních jezdců. Technické problémy jsme prakticky nezaznamenali, vše šlapalo jak na drátku přesto, že bull team u nich prakticky neexistuje. Arénu staví, bránuje, telata nahání a páskuje prostě ten, kdo má zrovna čas, tj. jezdci, kteří zrovna na těchto závodech nestartovali, případně startovali, ale měli čas. I tohle jsme velice oceňovali.
Ač byla tato show pro AFET prakticky jedna z těch menších (jsou zvyklí na 400 startů v jedné kategorii), na naše poměry se jednalo o show s mezinárodní účastí, která u nás nemá obdoby, přesto se obešla bez placených sil, zatímco na nás stále působila velice profesionálně.
Mezi závodníky byste kromě nás Čechů a Francouzů našli také Švýcary, Belgičany a Italy (dokonce i z Korsiky). Některé z nich potkáte na našem Pink Day v srpnu, mnozí z nich přislíbili účast.
Těšte se!
Suma sumárum – chcete-li si zažít závod, který pro vás bude jako třídenní kurz v ježdění, jestli si chcete pořádně zajezdit, nasbírat zkušenosti, zazávodit si s nejlepšími jezdci Evropy a porovnat s nimi vaše schopnosti – vyrazte s námi na další, rádi vám se vším pomůžeme.
O dalších zahraničních výpravách vás budeme informovat. 

Archiv blogu